Prasátko Pepina vyučuje

Prasátko Pepina je Vojtova oblíbená pohádka, kterou s ním sleduju čím dál častěji. Autoři pohádky mysleli i na dospělé, takže se často od srdce zasměju. Každému dítěti vřele dopořujčuji, aby občas své rodiče k seriálu připustilo. 

Vojta má z prasátka Pepiny pěknou řádku slovních spojení a vět. Některé jsou celkem užitečné jako: 

• “Ready or not, here I come” (“Už jdůůů”) 
• nebo “What’s that noise?”(“Co to je za rachot?”) 

a jiné jsou užitečné zase méně... 

• jako třebas Vojtovo oblíbené „Shoo, shoo, little birdie, don’t eat my seeds.“ („Kša malý ptáčku, nejez moje semínka.“)

Někdy si prostě Vojta z Pepiny zapamatuje věci, které zas tak velká výhra nejsou. Opravdu nevím, jestli mu kdy v životě k něčemu bude “helter skelter” (atrakce vzniklá kombinací vysloužilého majáku a skluzavky). Leda by si chtěl postavit svůj vlastní zábavní park, tak jako jsme my činili jako děti v kultovní hře RollerCoaster Tycoon.

Taky se nám se ženou moc nelíbí, když Vojta kopíruje mladšího bratra Pepiny a říká na každé troche nelibé lídlo, “Yuck!” (“Fuj!”) Naštěstí i Vojta ví, že je lepší sníst něco nelibého než být o hladu:-).

Pepina je jinak skvělý nástroj, pokud chcete, aby se vaše ratolest obeznámila se všemi ostatními věcmi z běžného života. 

• Od hudebních nástrojů:  “Báška playing drums. Voja play accordeon.” – výsledky zatím moc našim uším libé nejsou
• přes hračky:  “Tubi, get teddy.” “Jindra cucá rubber duck.” “Vojta mending cocoo clock.” – osobně trnu, když Vojta opravuje hodiny z broušeného skla po dědečkovi 
• až po rodinu:  “Jindra je George, Voja je Peppa, maminka je mummy, tatínek je daddy.” – jen pevně doufáme, že zas tak prostorově výrazní jako prasečí rodinka nejsme.

Teď jeden příklad slovíček, které si Vojta bezpečně osvojil z Pepiny a ne odjinud. Docela jistěvím, že jsem před Vojtou nikdy nemluvil o tenisové raketě. Prostě nebyla příležitost. Jeho snad jediný další kontakt s angličtinou je Prasátko Pepina. V Pepině se "tennis racket" objevuje v díle, kde z tenisové rakety a kýble s jarem udělají velký bublifuk. Minulý týden za mnou Vojta proklouzl do kůlny, kde mám schovanou svou sqashovou raketu. Ihned k ní vystřelil a nadšeně volal: “Tennis racket! Blow bubbles! Daddy, bring bubble mixture.“ Až nás uvidíte běhat po ulici s tenisovou raketou a kýblem, teď už víte proč:-). 

Docela mne baví sledovat slovíčka z Pepiny, u kterých není důraz na první slabice a Vojta někdy nepřízvučnou první slabiku prostě neslyší a tedy ani nevysloví. Jedním z nich je i slovíčko “adventure” (důraz je na druhé slabice, první je tichá). Jeden díl Pepiny je o jakémsi dobrodružství a nese příznačný název Adventure. Každopádně slovo dobrodružství je celkem abstraktní pojem asi jako láska nebo štěstí. Vojta se mě docela trefně zeptal: “Tubi, co je venture?” Došlo mi, že asi nemyslí "business venture", "joint venture" nebo "venture capital" a že prostě jen jeho mozek zatím nebere první tiše vyslovenou slabiku slova. Tento jev v češtině nemáme, tak mne baví sledovat, jak se s tím malý mozeček pere.

Další peprné spojení z Pepiny je, “What a lovely day.” Jednoho dne - a byla opravdu těžká výjimka, jak se říká “once in a blue moon” - byli naši kluci opravdu nedobří. Já byl v práci a tak byla žena na nervy už od samého rána. Zlobili, zlobili a zlobili. Průběh celého dne jsem sledoval jen telefonicky zpovzdálí, při eskalujících se zprávách jsem trnul a říkal si, zda všichni vyváznou ve zdraví. Večer, když jsem přišel z práce a žena si mohla konečně malinko vydechnout, Vojta vítězoslavně prohlásil, “What a lovely day.” Asi z té Pepiny kromě vět chytá i ten sarkazmus a britský smysl pro humor.

(foto: youtube - Stephen Rattigan)